Popis
Chvaletický lom potažmo Zdechovický lom leží na severním výběžku Železných hor. Odedávna se zde těžila železná ruda a to již pro Přemysla Otakara II. V 19. století pak v malém množství limonit a Mn rudy. Po rozsáhlém vrtném průzkumu zde vznikl k 1.7.1949 národní podnik – Manganorudné a kyzové závody Chvaletice. Probíhala zde hlavně těžba pyritových břidlic a jejich zpracování na pyritový koncentrát. Velký jámový lom o délce 2500 m, šířce 500 m a hloubce 150 m byl rozfárán na 10 pater. Těžba skončila v roce 1975. V letech 1973 – 1979 byla nedaleko lomu postavena elektrárna Chvaletice a lom byl využíván jako usazovací nádrž na popílek. Lom je v současné době již zcela popílkem zaplaven. Celá řada mineralizací je příčinou toho, že ložisko Chvaletice patřilo co do počtu minerálů k významným mineralogickým nalezištěm evropského významu, nacházely se zde karbonáty a silikáty manganu a železa (rodochrozit a rodonit) a sulfidy železa (pyrit), a další, mnohdy raritní minerály (pyroxmangit, helvín aj.), je jich zde popsáno přes 80. Možnosti sběru jsou zde v současné době skoro nulové a navíc vzorky sbírané v dřívějších dobách díky kyzům rychle větrají a rozpadají se. Nerosty manganu se občas pokrývají černým povlakem Mn-oxidů. Dnes patří minerály z Chvaletic ke ,,klasice,, a každý sběratel se s větším či menším úspěchem snaží vzorky získat a ve sbírce uchovat.
Poměrně „čerstvá“ ukázka chalcedonu z klasického českého Mn-ložiska Chvaletice pochází ze 70. – 80. tých let minulého století a je ze sbírky významného českého sběratele Ing. Jiřího Šimka. Vzorek je tvořený menším množstvím růžového povlakového rodochrozitu a dominují mu ledvinité hlízy lesklého čirého chalcedonu, který se díky tomu jeví jako růžový. Kompaktní vzorek z dnes již prakticky neexistující lokality.