Popis
Mezi nerosty, jimiž se Česká republika pyšní ve světové odborné literatuře, patří křemen hvězdový neboli hvězdovec. Jediným významným nalezištěm tohoto křemene, kde byl objeven v padesátých letech devatenáctého století v křemenné žíle mezi dvěma příkrovy výlevné horniny melafyru, byl vrch Strážník nad Peřimovem u Semil. Velké kusy hvězdového křemene s hvězdicemi, které mají až 16 cm v průměru, jsou chloubou mnoha světových muzeí. Zřejmě první rozsáhlejší kopání hvězdovce proběhlo v letech 1880 až 1884, kdy byla lokalita obdělávána jako pole, která patřilal F. Mařasovi z Peřimova (Vodseďálek,1948). V roce 1897 přešlo území do vlastnictví továrníka Gerla z Hájů, který je nechal zalesnit. V roce 1932 hledal na lokalitě písek. Při pokusné těžbě byly v řídkém borovém lese objeveny zřejmě nejlepší, ukázky hvězdového křemene. To vyvolalo „hvězdovcovou horečku“, kdy v těžbě pokračovali potají místní obyvatelé i sběratelé z okolí. V roce 1934 nechal továrník Gerl jámy zaházet a tzv. hvězdnou paseku dal osázet jedličkami. Dobývání hvězdovce pokračovalo až za 2. světové války, kdy získali pěkné ukázky sběratelé Palouš z Peřimova, Brož z Čisté, a Krupka ze Studence. K dalšímu oživení zájmu o hvězdovec došlo v návaznosti na geologický průzkum pro uvažovaný kamenolom v roce 1959. Po vyhlášení chráněného naleziště byla v roce 1968 provedena pro komerční účely těžba hvězdovce národním podnikem Artia. Pokusná těžba byla umístěna do střední části naleziště. Mezi žilovinou převládaly tzv. bradavičníky a hvězdovec se vyskytl zcela ojediněle. V roce 2005 došlo k určitému oživení sběratelské činnosti v Národní přírodní památce Strážník po uveřejnění článku, který otiskl časopis Minerál (Vodseďálek, 2005). V současnosti jsou v zájmu ochrany těžební jámy zahrnuty. Vlastní lokalita, která tvoří plochu v lese asi 300 m jihovýchodně od vrcholu o rozloze cca 30 × 40 m, byla mnohokrát překopána. Průzkum v letech 1959 až 1960 ověřil, že mocnost doleritu je až 48 m, ale žádná žíla hvězdovce nebyla nalezena. Dekorativní textura horniny vedla k úvahám o využití doleritu jako ozdobného kamene. Na vrchu Strážník bylo vymezeno nevýhradní ložisko kameniva Peřimov-Strážník. Zájem sběratelů vedl k tomu, že původně povrchový sběr agregátů, uvolněných zvětráváním, přešel do lámání v jámovité nebo rýhovité podobě přímo v místech primárního výskytu. Divoká a nekontrolovaná „těžba“ nabyla v posledních desetiletích 20. století takových rozměrů, že hrozila úplným vydrancováním lokality (Pilous a Grund, 2005). Dnes se však již pěkné ukázky hvězdovce téměř nenacházejí, a jestliže ano, pak jen zcela ojediněle.
Nabízený vzorek pochází z let okolo roku 1980. Podstatnou část tvoří bílé až šedohnědé konvexní bradavice radiálně paprsčitých krystalových špiček křemene o průměru až 1 cm, které vznikly růstem jedinců z mnoha center současně. Po obvodě vzorku jsou náznaky klasického hvězdového křemene o velikosti cca 1 cm. Část vzorku je potažena povlakem hnědého limonitu, což bylo pro tuto lokalitu typické.