Popis
Banskoštiavnický rudní revír je jedním z nejstarších v Evropě, rozkládá se v centrální části Štiavnických vrchů, asi 20 km JZ od Zvolena. První konkrétní zmínka o těžbě rud pochází z roku 969. Těžba byla ukončena v roce 1993 a trvala tedy více než tisíc roků. Po geologické stránce je štiavnický revír budován mohutným komplexem neovulkanitů. V rudním revíru jsou zastoupeny dva typy polymetalického zrudnění: žilné a metasomatické. Banská Štiavnica byla od začátku významným nalezištěm minerálů, v dutinách rudních žil se vyskytovaly velmi pěkné krystalické drúzy, zejména sfaleritu, galenitu, chalkopyritu, pyritu, markazitu, křemene, barytu a karbonátů. Ve svrchních partiích žil se v minulosti vyskytovaly i minerály stříbra (argentit, polybazit, stefanit, pyrargyrit, proustit atd.) a vzácně i ryzí stříbro. Mezi nejznámější žíly patří Terézia, Bieber, Špitaler, Ján, Štefan a Gruner, přičemž jejich délka někdy přesahovala i 5 km a mocnost žil kolísala od decimetrů do několika metrů. Sbírání minerálů je v současné době hodně obtížné, na haldách se nachází jen klasický žilný materiál, hlavně na Novej šachte, šachte Michal, Maximilián a štole Ferdinand. Kalcit se omezuje jen na drúzové dutiny. Nejčastěji tvoří světlé romboedrické, jsou to jednotlivé klence i cvočkovce, či vzácněji skalenoedrické krystaly a kalcit převládá zejména v nejhlubších partiích žil. Vyskytuje se i v podobě tenkých jehliček a nebo snopkovitých krystalů. Velmi pěkné drúzy světle žlutých a bílých krystalů se našli při ražbě Dědičné štoly císaře Josefa II. Nejhojnější byl v minulosti na žíle Štefan ve formě sloupcovitých seskupení skalenoedrů. Metasomatické zrudnění tvoří hlavně galenit a sfalerit, od jemných vtroušenin až po hrubozrnné agregáty. Kromě toho obsahuje malé množství chalkopyritu či pyritu.
Jádro vzorku je tvořené galenitem, sfaleritem a pyritem. Na něm pak narůstají až centimetrové krystaly křemene (křišťálu), poseté krystaly kalcitu a světle růžového manganokalcitu. Vzorek pochází pravděpodobně ze 70. – 80.- tých let minulého století a je ze sbírky významného českého sběratele Ing. Jiřího Šimka.