Popis

Geologicky náleží okolí Borů do pestré série strážeckého moldanubika, tvořeného horninami prvohorního stáří, především silně migmatitizovanými pararulami. Velkou část území zaujímá borský granulitový masiv, v němž se střídají granulitové horniny proměnlivého složení. V jeho severním sousedství vystupuje velké hadcové těleso, jež vzniklo přeměnou původních peridotitů, které je lemováno amfibolity a pyroxenity-tzv. diallagity. Jako nejmladší vystupují u Borů a Cyrilova pegmatity, vytvářející menší i větší žilná až čočkovitá tělesa. Z nich byl od konce 19. století až do roku 1972 dobýván křemen a především však draselný živec ortoklas, jako cenné keramické suroviny. Počátkem padesátých let minulého století zde byl založen živcový důl Moravských keramických závodů-Rájec nad Svitavou.

Z katastru Borů je dnes známo přes 140 minerálů, většina z nich byla zjištěna v pegmatitech, dva z nich – cyrilovit a sekaninait jako zcela nové pro mineralogický systém.

Nejbohatší na minerály byly pegmatitové žíly v Hatích, dosud v nich bylo zjištěno 94 minerálních druhů.

Řadu vzácných minerálů poskytl pegmatit na Požárově mezi v těsné blízkosti Cyrilova. Proslul zvláště svými železnato-manganatými fosforečnany, jak primárními, tak sekundárními. Z první skupiny to byl hlavně zwieselit a graftonit, v podstatně menším množství sarkopsid a wolfeit. Vzácný byl harrisonit (teprve druhý výskyt na světě), trifylín, jenž je přeměněn ve ferisicklerit a heterozit. V jejich společnosti se vyskytly v nepatrném množství tyto minerály: uraninit, ilmenit, ixiolit, ferberit, kasiterit, zirkon, monazit-(Ce) a xenotim-(Y). Ze sekundárních fosfátů byl poměrně hojný vláknitý hnědý frondelit,……atd