Popis
Tříetážový lom na amfibolit, se více než sto let využívá ve stavebnictví, cestářství a poslední dobou se leští i jako kámen ozdobný. Zdejší amfibolit bývá často páskovaný a je tvořen především amfibolem a plagioklasem. Lokalita je jednou z nejznámějších v regionu, jedná se o klasické naleziště minerálů alpské parageneze. V současné době je zde popsáno kolem 40 druhů minerálů (např. křemen, epidot, chlorit, titanit, prehnit, kalcit, natrolit a celá řada dalších) které byly, a stále ještě jsou, sběrateli velmi vyhledávané. Amfibolitové těleso, dosahující mocnosti až 300 metrů, je částečně překryto sedimenty svrchní křídy, ve kterých se často nacházejí fosílie jako mechovky, mlži, koráli, houby a žraločí zuby. Je to typický vývoj příbřežní facie, tak jak je známa třeba z Kaňku u Kutné Hory. Kámen se zde ve větším množství těžil zhruba od roku 1900, v roce 1911 prof. Kratochvíl vydává dílo o lokalitách a minerálech Čáslavska a Markovice uvádí jako nejzajímavější lokalitu. Lom i jeho okolí patřil v minulosti rodu Auerspergů, sídlícím na zámku Žleby. Již kolem roku 1780 hrabě Auersperg používá zdejší kámen na opravu zámku. Jednalo se ale o těžbu z malých obnažených amfibolitových výchozů. Kolem roku 1970 se začalo uvažovat o uzavření lomu z důvodů vyčerpání zásob kamene. Geologickým průzkumem bylo v místě hrobky zjištěno více jak milion metrů krychlových kvalitního amfibolitu. Osud hrobky byl zpečetěn. Ostatky byly přeneseny do nedalekého kostela svatého Marka. Tou dobou byla již hrobka ve značně dezolátním stavu. Věž kaple hrobky byla odstřelena 15. prosince 1986 a zároveň byly zbourány zbylé budovy. Dnes se již čelní stěna lomu nachází za prostorem, kde hrobka stála. Lom je v současné době střežen, proto je případnou návštěvu potřeba předem domluvit s majitelem.
Natrolit na této lokalitě vytvářel až 10 cm dlouhé a vzácně i delší sloupcovité bílé krystaly a vějířky. Dva největší vzorky mají rozměry 5,5 x 3,5 x 1,5 cm a 5,5 x 2,5 x 1,5 cm. Dnes naprosto nedostupná ukázka z roku 1975.