Popis
Síra se v Tarnobrzegské oblasti na jihovýchodě Polska těžila od šedesátých let minulého století. Původně probíhala v povrchových lomech, kde se se objevovaly veliké dutiny a v nich překrásné krystaly čirého, bílého, nebo žlutavého celestinu špičkové kvality. Postupně však lomy na síru zanikaly a těžba se změnila v hlubinnou. To začal být i začátek konce pěkných vzorků síry, celestinu a dalších minerálů. Ekonomika hlubinné těžby byla v porovnání s jinými metodami získávání síry navíc ztrátová a byla postupně utlumována, až v roce 2001 skončila definitivně. Syngenetická ložiska elementární síry z této oblasti, jež jsou součástí miocenních sedimentů karpatské předhlubně, je možno označit jako biochemická sedimentární ložiska. Tato ložiska vznikají v lagunách. Anaerobní bakterie žijící na dně laguny redukují sírany na sulfan, jenž se při hladině oxiduje na elementární síru. Takto vznikající síra sedimentuje a tvoří pak vtroušeniny nebo téměř monominerální vrstvičky a polohy v lagunárních sedimentech (slínech, vápencích, příp. dolomitech s vložkami sádrovce a anhydritu). Akumulace elementární síry jsou vázány na sádrovcový horizont, jenž je na ploše zhruba 6 x 25 km nahrazen z větší části sírou, kalcitem a také aragonitem, stroncianitem a barytem. Síra zde vytváří žluté až oranžově žluté krystaly někdy s nerovnoměrným vývojem ploch a sloupce celestinu, které jsou často zakončeny výraznou bází. Mineralogické vzorky z této oblasti lze dnes už považovat za historické a poměrně obtížně získatelné.
Sice nevelký ale velmi hezký vzorek představuje tabulkovité krystaly celestinu s několika krystaly síry o velikosti okolo 1 cm. Velmi hezký a prakticky nepoškozený vzorek pochází z let 1970 – 1980.