Popis
U tohoto unikátního vzorku bych rád uvedl pasáž z recenze na knihu ,,Robbing the Sparry Garniture“, z časopisu UK Journal of Mines and Minerals, number 28 , 2007 rok vydání (od Steetley minerals za 8 liber). Více o knize a kde se jí dalo roku 2007 sehnat je na fotce.
The real meat of the work begins in a chapter with the provocative title „Friend of Foe? The Dealer’s Role“.
Zde se přesvědčivě tvrdí, že velká část znalostí toho, co by se dalo nazvat ,,specimenologií“, je a vždy byla svěřena prodejcům, ačkoli většina z nich neměla žádné formální školení v tomto předmětu. (ačkoli by se dalo namítnout, že formální kvalifikaci v mineralogii by bylo těžké získat i nyní!) Většina velkých sběratelů devatenáctého století používala „silver pick“ k budování své sbírky a jen zřídka, pokud vůbec, se odvážili do terénu. Dealerům tedy vděčíme přinejmenším stejně jako pánům a dámám, kteří je financovali, za sbírky, které nyní zdobí velká světová muzea. Každý obchod, ve kterém předměty mění majitele za peníze, má téměř nevyhnutelně temnější stránku, a v mineralogii to vedlo k tendenci jak k padělání, tak k utajování. Známí obchodníci z devatenáctého století Bryce-Wright Jr a John Lavin získali pověst padělatelů, i když ironicky, některé z jejich padělků mají nyní větší hodnotu než ekvivalentní pravé exempláře! Skutečně může být jen málo cornwallských sběratelů, kteří by si nepřáli vlastnit falešného pseudomorfa Wheal Coates produkovaného Lavinem. Zbývající část kapitoly se zabývá komplexními problémy kolem sbírky exemplářů na prodej a vztahy, které existují mezi obchodníky, sběrateli, vlastníky pozemků, vědci a kurátory. Nakonec by snad stálo za úvahu, kde bychom byli bez některých sběratelů a obchodníků, kteří trochu pokřivili pravidla při hledání exemplářů. Exempláře bournonitů, které Richard Talling získal a prodal z dolu Herodsfoot, byly podle moderních standardů bezpochyby „neeticky sbírány“, přesto jsou považovány za klenoty v koruně britské mineralogie. Bylo by pro ně lepší, aby je jako rudu zpracovala dávno zapomenutá těžařská společnost? A kolik podobných objevů si v mezidobí našlo cestu do drtiče nebo huti?
Vzorek jest našel jsem na pēší stezce, když jsem slézal údolíčkem k Speedwell jeskyni po cestē z kopce Mam Tor v Peak District. Pravda ,,vytlouci, jsem mēl to štēstí ho z balvanu ve spēchu utíkajíce pred deštēm. Tu až poté jsem zrel, ceduličku obrácenou k místu sbēru zády (viz. foto), na které stálo : ,,zákaz sbēru i vzorku pro vēdecké účely“. Tak už jsem ho mēl v batohu a uprímná radost mne touto ceduličkou oplála, že vzoreček mám raritní:-) No další už asi neroztluču….