Stilbit

Stilbit (dříve desmín) je hydratovaný alumosilikát (hlinitokřemičitan) především vápníku a sodíku. Je bezbarvý, bílý či jinak většinou světle zbarvený (růžový, žlutý, červený, hnědý). Je dokonale štěpný v jednom směru, na štěpných plochách perleťově lesklý, na krystalových plochách skelně lesklý. Bývá průhledný, průsvitný až neprůhledný. Velmi typické jsou pro stilbit tzv. snopkovité agregáty, tj. agregáty připomínající snopky obilí – uprostřed seškrcené a na dvou koncích vějířovitě roztřepené. Je typickým nerostem pro hydrotermální fáze některých efuzív, v jejichž dutinách se vyskytuje. Jde zejména o čedičové tzv. Dekánské trapy, v okolí města Pune (anglicky Poona) v indickém státě Maháráštra. Zde se nachází řada lokalit  (Poona, Nasik, Jalgaon atd.) s výskytem dutin, které jsou zdrojem asi nejlepších mineralogických ukázek zeolitových vzorků na světě (skolecitu, stilbitu, goosecreekitu, fluorapofylitu, okenit, gyrolitu, cavansitu, pentagonitu, powellitu atd.)

Růžové snopkovité krystaly stilbitu na vzorku jsou až 5 cm dlouhé. Vzorek je naprosto nepoškozený a i ze spodní strany je v přírodním stavu, resp. není podříznutý, což nebývá u těchto vzorků zase až tak časté. Jde o špičkový sbírkový kus pocházející z roku 2013.

Pozn. Dekánské trapy, představující rozsáhlou náhorní plošinu střední části Indického subkontinentu, vznikly silně zvýšenou vulkanickou činností na přelomu druhohor a třetihor (asi před 67 – 66 miliony let). Její rozloha činí okolo 1 miliónu km² a nadmořská výška se nejčastěji pohybuje mezi 400 až 600 m. Tektonické pohyby celé oblasti v období alpsko-himalájského vrásnění přispěly k mohutným výlevům čedičových láv v severozápadní části plošiny. Lávové příkrovy jsou místy 1,8 až 2 km mocné a zabírají plochu ca 500 000 km². Jelikož výlevy měly přibližně stejný plošný dosah, vytvářejí reliéf vulkanických tabulových plošin, jejichž rozdělením vznikají stolové hory se stupňovitými stráněmi, tzv. Dekánské trapy.