Dobývací prostor Touissit – Bou Bekker se nachází na alžírské hranici asi 30 km jihovýchodně od města Oujda. Za téměř 100 let své historie poskytl velké množství vzorků světové kvality, avšak dnes ho lze považovat již za historický. Bohužel všechny doly v oblasti byly již dávno uzavřeny a na začátku roku 2000 zaplaveny. Šance na jejich opětovné otevření je téměř nulová. V posledních letech se horníci pokoušejí o nelegální dobývání minerálů, ale pohybují se jen v nejvyšších úrovních pater, kde jsou nálezy velmi chudé. Nejžádanější a nejkvalitnější vzorky hlavně azuritů, anglesitů či cerusitů pocházely z hlubších úrovní pater, které jsou však nyní pod vodou. Tato rudní oblast je typem nízkoteplotního hydrotermálního ložiska Pb-Zn rud typu Mississippi Valley. Hostitelem sulfidické mineralizace, tvořené hlavně galenitem a sfaleritem, jsou karbonátové horniny jurského stáří, konkrétně hrubozrnné dolomity. Na základě studia fluidních inkluzí se zdá, že k mineralizaci okolních hornin došlo při teplotě okolo 120 °C a tlaku 150-200 barů. Mezi nejlepší touissitské minerály, poskytující vzorky špičkové kvality, patřil zejména anglesit, aragonit, azurit, cerusit, dolomit, sádrovec, malachit, mimetit, fosgenit, smithsonit, vanadinit a wulfenit.
Anglesit – je sekundární minerál vzniklý oxidací galenitu, jeho krystaly z Touissitu byly nejlepší na světě, dosahovaly vzácně velikosti až 10 cm a čiré žluté barvy. Sláva těchto vzorků začala v 80. letech minulého století, kdy byly objeveny dutiny se zploštělými tlustě tabulkovitými krystaly velkými až 5 cm v bílé, žluté a hnědé barvě. Krystaly anglesitu se vyskytují většinou samostatně v dutinách galenitu, bez přítomnosti jiných minerálů resp. maximálně spolu s krystaly cerusitu.
Tento klasický a velmi pěkný vzorek pochází okolo roku 1990 a představuje dutinu v galenitu vyplněnou bílými krystaly cerusitu a citrónově žlutými krystaly anglesitu. Dominantní žlutý a průhledný krystal anglesit (označený) je veliký cca 10 x 8 mm. Tyto vzorky jsou v dnešní době prakticky nedostupné.
