Popis
Území Zabajkalí je historicky známé svými drahými kameny. První zprávy se datují k počátku 18. století, kdy v okolí Adun-Čilon místní lidé sbírali beryly a topazy. Na Šerlovoj gore bylo maximum těžby drahých kamenů již okolo let 1815 – 1820. Největší díl drahých kamenů putoval tehdy do Jekatěrinburgu. V současnosti jsou zajímavé nálezy drahých kamenů činěny v severovýchodním Zabajkalí. V 70. a 80. letech tu stát financoval průzkum na piezo-křemen a drahé kovy. Později se zájem přesunul k drahým kamenům. Kromě sběratelsky atraktivních lithných pegmatitů se v oblasti nacházejí i klasické granitové pegmatity a greizeny.
Adun-Čilon je klasickým drahokamovým revírem Zabajkalí. Východní část pohoří budují typické greizeny (Šerlovaja gora), západní pak granity s pegmatity (vlastní oblast Adun – Čilon). Pegmatity jsou obecné granitické a berylonosné miarolové s krystaly záhnědy (morionu), skorylu, muskovitu, topazu a berylů. Ten se občas vysktuje v podbě akvamarínů (vzácně i gemologické kvality). Světle modré až modro zelené či vodnatě nazelenalé sloupky jsou podélně rýhované, délky až 30 cm, (drahokamové jsou ale daleko kratší). Prakticky neexistují krystaly na podložkách, jen volné krystaly nebo drúzy. To je i případ nabízené akvamarínové drúzy ukončených i neukončených krystalů, velkých 2 – 4 cm, rýhovaných, průsvitných, velmi pěkné modrozelené barvy, pocházející ze 70. – 80. – tých let minulého století. Kvalitní a dnes již obtížně získatelný materiál.