Popis
Apofylit zde ve velkých dutinách ve společnosti zeolitů tvoří několikacentimetrové krystaly, jejichž obvyklá velikost je okolo 3 cm, vzácností ovšem nejsou ani krystaly až 10 cm velké. Nejčastěji jsou bezbarvé, čiré až průsvitné či neprůhledné a bílé, velice oblíbenou barvou, zejména mezi sběrateli v Indii je zelená (zelené zbarvení způsobuje příměs vanadu). Krystaly mají skelný až perleťový lesk, jsou izometrické či sloupcovité často s oboustranně vyvinutými strmými dipyramidami, jež jsou sběratelsky velmi ceněny.
Dipyramidální čiré krystaly fluorapofylitu na vzorku jsou až 5 cm dlouhé, někdy oboustranně ukončené a na nich jsou narostlé růžové snopkovité krystaly stilbitu až 6 cm dlouhé. Vzorek je naprosto nepoškozený a i ze spodní strany je v přírodním stavu resp. není podříznutý, což nebývá u těchto vzorků zase až tak časté. Jde o špičkový sbírkový kus pocházející z roku 2013.
Pozn. Dekánské trapy, představující rozsáhlou náhorní plošinu střední části Indického subkontinentu, vznikly silně zvýšenou vulkanickou činností na přelomu druhohor a třetihor (asi před 67 – 66 miliony let). Její rozloha činí okolo 1 miliónu km² a nadmořská výška se nejčastěji pohybuje mezi 400 až 600 m. Tektonické pohyby celé oblasti v období alpsko-himalájského vrásnění přispěly k mohutným výlevům čedičových láv v severozápadní části plošiny. Lávové příkrovy jsou místy 1,8 až 2 km mocné a zabírají plochu ca 500 000 km². Jelikož výlevy měly přibližně stejný plošný dosah, vytvářejí reliéf vulkanických tabulových plošin, jejichž rozdělením vznikají stolové hory se stupňovitými stráněmi, tzv. Dekánské trapy.