Popis

Apofylit, resp. fluorapofylit je hydratovaný křemičitan vápníku a draslíku s fluorem a hydroxidovou skupinou (OH). Je typickým nerostem pro hydrotermální fáze některých efuzív, v jejichž dutinách se vyskytuje. Jde zejména o čedičové tzv. Dekánské trapy, v okolí města Pune (anglicky Poona) v indickém státě Maháráštra. Zde se nachází řada lokalit  (Poona, Nasik, Jalgaon atd.) s výskytem dutin, které jsou zdrojem asi nejlepších mineralogických ukázek zeolitových vzorků na světě (skolecitu, stilbitu, goosecreekitu, fluorapofylitu, okenit, gyrolitu, cavansitu, pentagonitu, powellitu atd.)
Apofylit zde ve velkých dutinách ve společnosti zeolitů tvoří několikacentimetrové krystaly, jejichž obvyklá velikost je okolo 3 cm, vzácností ovšem nejsou ani krystaly až 10 cm velké. Nejčastěji jsou bezbarvé, čiré až průsvitné či neprůhledné a bílé, velice oblíbenou barvou, zejména mezi sběrateli v Indii je zelená (zelené zbarvení způsobuje příměs vanadu). Krystaly mají skelný až perleťový lesk, jsou izometrické či sloupcovité často s oboustranně vyvinutými strmými dipyramidami, jež jsou sběratelsky velmi ceněny.

Dipyramidální čiré krystaly fluorapofylitu na vzorku jsou až 5 cm dlouhé, někdy oboustranně ukončené a na nich jsou narostlé růžové snopkovité krystaly stilbitu až 6 cm dlouhé. Vzorek je naprosto nepoškozený a i ze spodní strany je v přírodním stavu resp. není podříznutý, což nebývá u těchto vzorků zase až tak časté. Jde o špičkový sbírkový kus pocházející z roku 2013.

Pozn. Dekánské trapy, představující rozsáhlou náhorní plošinu střední části Indického subkontinentu, vznikly silně zvýšenou vulkanickou činností na přelomu druhohor a třetihor (asi před 67 – 66 miliony let). Její rozloha činí okolo 1 miliónu km² a nadmořská výška se nejčastěji pohybuje mezi 400 až 600 m. Tektonické pohyby celé oblasti v období alpsko-himalájského vrásnění přispěly k mohutným výlevům čedičových láv v severozápadní části plošiny. Lávové příkrovy jsou místy 1,8 až 2 km mocné a zabírají plochu ca 500 000 km². Jelikož výlevy měly přibližně stejný plošný dosah, vytvářejí reliéf vulkanických tabulových plošin, jejichž rozdělením vznikají stolové hory se stupňovitými stráněmi, tzv. Dekánské trapy.